Představme si situaci – vlastníte nemovitost a chtěli byste zajistit, aby po Vaší smrti připadla někomu konkrétnímu (třeba vnukovi). Současně si po dobu Vašeho života přejete mít nad nemovitostí kontrolu a nechcete tak nemovitost vnukovi darovat hned. Co s tím? Uvedený příklad má několik variant řešení, přičemž darování pro případ smrti je jednou z nich.
1) K čemu vlastně slouží tento institut?
Uzavřením zvláštní darovací smlouvy je projevena vůle dárce pro případ své smrti bezúplatně převést vlastnické právo k nemovitosti na obdarovaného. Účinky převodu tedy nastanou až po smrti dárce. Dárce je po celou dobu v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník příslušné nemovitosti. Teprve až dojde k úmrtí dárce, může obdarovaný na základě podepsané smlouvy nechat v katastru nemovitost přepsat na svoji osobu – návrh na vklad je možné podat nejdříve po úmrtí dárce.
2) Co musí taková smlouva obsahovat?
Vymezení účastníků smlouvy a řádné označení nemovitosti
Projev vůle dárce darovat nemovitost obdarovanému pro případ smrti dárce (podmínkou darování je to, že obdarovaný přežije dárce)
Projev vůle obdarovaného takový dar za těchto podmínek přijmout
Prohlášení dárce, že se vzdává práva dar odvolat
Úřední ověření podpisů obou stran.
3) Je však právo obdarovaného k nabytí nemovitosti po smrti dárce dostatečně chráněno již uzavřením samotné darovací smlouvy?
Bohužel nikoliv. Nezapomínejme, že pro veřejnost je rozhodující zápis v katastru nemovitostí a tam je stále uveden pouze dárce. Co když v mezidobí nemovitost převede na někoho jiného? Nebo pokud dárce zemře a podepsaná smlouva není k nalezení? Stále se tedy může stát, že se obdarovaný z právního hlediska vlastníkem nemovitosti vůbec nestane (např. z důvodu předchozího zápisu ve prospěch jiné osoby nebo nastoupením dědiců nemovitosti).
Při uzavření darovací smlouvy pro případ smrti je vhodné nechat do katastru nemovitostí zapsat poznámku o přednostním právu ke zřízení věcného práva pro jinou osobu. Na listu vlastnictví bude jasně viditelné (a veřejnosti dostupné), že obdarovanému svědčí přednostní právo z titulu předmětné darovací smlouvy. Třetí osoby (i např. notář) tak budou obeznámeni s tím, že byla taková smlouva uzavřena a že po smrti dárce existuje již konkrétní oprávněný (obdarovaný). Současně lze katastr požádat o vyhotovení úředně ověřené kopie darovací smlouvy ze spisu, kdyby se náhodou někam originál smlouvy v průběhu času zatoulal.
4) Dá se darovací smlouva pro případ smrti považovat za univerzální řešení?
Dle našeho názoru určitě ne. V některých případech může být vhodnější a jednodušší provést darování za života, ale např. se zřízením věcného břemene ve prospěch dárce (aby mohl nemovitost nadále užívat) a/nebo zákazu zcizení a zatížení (nemožnost převést nemovitost nebo ji zatížit bez souhlasu dárce).
Vyjmenované smlouvy či návrhy nedoporučujeme stahovat na internetu nebo přepracovávat staré vzory – oprava chyb pak může být velmi obtížná a často časově i finančně náročnější. Jak tedy předejít komplikacím?
Comentários